Oswald Boelcke

Oswald Boelcke
Oswald Boelcke
Narození	19. května 1891; Giebichenstein
Úmrtí	28. října 1916 (ve věku 25 let); Bapaume
Příčina úmrtí	zabitý v boji
Místo pohřbení	Dessau-Roßlau
Povolání	pilot a voják
Ocenění	Knight of the Württemberg Military Order of Merit (1916); Řád železné koruny; Pour le Mérite
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oswald Boelcke (19. května 1891, Giebichenstein (dnes Halle, Sasko-Anhaltsko) – 28. října 1916 u Bapaume (Pas-de-Calais), Francie) byl německý stíhací pilot v první světové válce, jeden z nejlepších taktiků vzdušného boje. Je považován za zakladatele moderního německého stíhacího letectva, zejména díky tomu, že sepsal Dicta Boelcke, základní pravidla pro vedení leteckého boje. Těmito doporučeními se v bojích řídilo a dodnes řídí mnoho stíhacích pilotů. Manfred von Richthofen, který se od Boelckeho mnohému naučil, o něm v srpnu 1917 prohlásil: „Já jsem jen bojový pilot, ale Boelcke byl skutečný hrdina.“

Život

Boelcke se narodil v rodině učitele, který se vrátil do Německa z Argentiny. Původně se jmenoval Bölcke, ale spolu se starším bratrem Vilémem si jméno změnil na stejně vyslovované Boelcke. Po maturitě vstoupil v roce 1911 do Telegraphen-Bataillon 3 v Koblenzi jako Fahnenjunker (důstojnický kadet).

V květnu 1914 byl převelen k letectvu a v letecké škole v Halberstadtu získal pilotní osvědčení. Po absolvování třetí letecké zkoušky byl 15. srpna poslán na frontu k Fliegerabteilung 13. Zde létal se svým o pět let starším bratrem Vilémem jako pozorovatel. Po různých rozepřích s přáteli se bratři rozdělili.

Oswald v dubnu 1915 přešel k nově ustavenému Feldfliegerabteilung 62, v Döberitz, který byl krátce nato umístěn u Douai ve Francii. Zde se setkal s Maxem Immelmannem, pozdějším leteckým esem.

Ačkoliv někdy bývá uváděno jako jeho první vítězství potvrzený sestřel z 4. července 1915, tento údaj není správný – nepřátelské letadlo sestřelil jeho pozorovatel. První vítězství přišlo až 19. srpna. V tomto měsíci dostali Boelcke a Immelmann dva z pěti nových prototypů Fokkeru E.I. Letouny byly jako první vybaveny synchronizovaným kulometem Parabellum. Do konce roku Boelcke zaznamenal čtyři úspěchy, v lednu další čtyři. 12. ledna byli Boelcke s Immelmannem jako vůbec první piloti vyznamenáni řádem Pour le Mérite, nejvyšším německým vojenským vyznamenáním.

V březnu 1916 se Boelcke stal velitelem skupiny šesti letek u nově vzniklé Fliegerstaffel Sivery a vedl své piloty v bojích u Verdunu. Boelcke se přátelil i s korunním princem Vilémem (Vilém psal každoročně v den Boelckeho smrti jeho rodičům až do druhé světové války dopis), jehož štáb sídlil v blízkém Stenay.

Po smrti Immelmanna 18. června 1916 se Boelcke stal německým letcem s nejvyšším počtem sestřelů. Byl poslán na inspekční cestu po Balkánu. Z cesty byl však zakrátko odvolán a podílel se na jím navržené reorganizaci německého letectva. S povýšením do hodnosti Hauptmann byl na základě rozkazu majora Hermanna von der Lieth-Thomsen pověřen funkcí velitele k 10. srpnu 1916 vzniklé jednotky Jasta 2.

Navštívil svého bratra v ukrajinském Kovelu u Kampfgeschwader 2. Zde také vybral poručíka Manfreda von Richthofen a Erwina Böhmeho i s Hansem Reimannem pro výcvik a létání u své jednotky. V srpnu začal Boelcke s praktickým a teoretickým výcvikem. Soustředil se zejména na lety v sevřených formacích. Úspěchy jeho výcviku se brzy dostavily. V období od začátku srpna do konce října 1916 sestřelil Boelcke 20 nepřátelských letounů a s celkovým počtem 40 uznaných vítězství byl na špičce mezi tehdejšími stíhači.

28. října 1916, během urputného souboje s nepřáteli, se Boelckeho letoun srazil se strojem jeho přítele Böhmeho. Boelckeho letoun se stal neovladatelným. Následoval pád k zemi a Boelckeho smrt. Oswald Boelcke byl pohřben se státními poctami v německém městě Dessau (Desava).^[1] Při jeho pohřbu shodili britští piloti věnec s dopisem, kde vyjádřili hlubokou soustrast nad smrtí svého protivníka.

Vyznamenání

Železný kříž, I. třída (10. 12. 1914)
Železný kříž, II. třída (27. 01. 1915)
Bavorský vojenský záslužný řád, IV. třída (13. 11. 1915)
Pour le Mérite (12. 01. 1916)
Kříž Fridrichův (31. 01. 1915)
Královský hohenzollernský domácí řád, rytířský kříž s meči (3. 11. 1915)
Domácí řád Albrechta Medvěda, II. třída s meči ve stříbře – rytířský kříž
Domácí řád Albrechta Medvěda, I. třída s meči ve zlatě – rytířský kříž
Rettungsmedaille am Band (30. 11. 1915) (Prusko)
Pohár slávy za vítězství ve vzdušném boji^[2] (24. 12. 1915)
Železný půlměsíc (23. 07. 1916) (Osmanská říše)
Vévodský Sasko-Ernestinský domácí řád^[3], I. třída – rytířský kříž s meči (31. 07. 1916)
Řád Za vojenské zásluhy^[4], IV. třída (9. 08. 1916) (Bulharsko)
Řád železné koruny, III. třída s válečnou dekorací (29. 10. 1916) (Rakousko-Uhersko)